Moře a oceány - Okružní plavby
Jste zde:
Okružní plavby
ČLÁNKY

Moře a oceány

Rozloha
Převaha vodních ploch nad pevninou je zjevná jak na severní polokouli (3:2), tak ještě ve výraznějším poměru na polokouli jižní (5:1). Světový oceán zaujímá asi 75 % zemského povrchu s průměrnou hloubkou přes 3 600 m. Pro Evropu je nejbližší Atlantský oceán o ploše 91 000 000 km2 se svými vedlejšími moři – Severním, Středozemním a Baltským na východě a Karibským mořem na západě. Atlantik byl místem, kde ve starověku končil známý svět. Podle řecké mytologie za Heraklovými sloupy, dnešním Gibraltarem, začínala nekonečná vodní plocha obklopující zemi. Mezi bouřlivým severním a jižním Atlantikem jsou pásma pasátových větrů a mořských tišin. Z dalších oceánů (Indického, Severního ledového a Tichého) je největší Tichý oceán (Pacifik) o rozloze bezmála dvakrát větší než Atlantský oceán. V Tichém oceánu, nedaleko ostrova Guam, byla také naměřena dosud největší známá hloubka moře 11 022 m.


Dolphin leap


Slanost
Slaná chuť mořské vody je dána jejím složením. V 1 kg mořské vody je 34 a 42 g minerálů a solí. Na nich se z více než 3/4 podílí i nám dobře známá kuchyňská sůl. Mořská voda má hustotu 1,025 a zamrzá při teplotě –2 až –2,5 °C. Uveďme, že kdyby se veškerá mořská voda odpařila, zbyla by na dně moří a oceánů souvislá vrstva soli o výšce 55 m, tedy téměř jako petřínská rozhledna v Praze. Suchozemci se zdá mořská voda stejně slaná. Odborníci však dospěli k řadě zajímavých poznatků o rozdílné slanosti vody různých moří.

Proudění
Nestejné složení vody má vliv na její hustotu a spolu s dalšími faktory vyvolává v některých oblastech silné proudění. Například v Bosporu mezi Středozemním a Černým mořem existuje stálé proudění ve dvou proti sobě směřujících vrstvách. Nad spodním, hustějším proudem vody se v opačném směru pohybuje svrchní a méně slaný proud. Stejně tak do Středozemního moře vniká v Gibraltarské úžině silný vrchní proud a spodní slanější se vrací zpět do Atlantiku. Teplý Golfský proud v Atlantském oceánu, směrující od břehů severní Ameriky východním směrem, má mimořádný význam pro klimatické podmínky zemí severní Evropy. To, co pro laika představuje pouze zajímavou informaci, tvoří pro posádky námořních lodí jeden z podkladů pro složité navigační propočty, při nichž je třeba vzít v úvahu i silné mořské proudy např. v mořských úžinách, kde je hustá doprava.

Příliv a odliv
Dalším zajímavým úkazem moře je pravidelně se opakující střídání přílivu a odlivu, vyvolané působením měsíce a slunce. V některých místech je dmutí moře velmi malé. Např. v Černém moři je sotva znatelné, v moři Středozemním se pohybuje kolem 1/2 m. Nejvyšší rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem je zaznamenán na bretaňském pobřeží v blízkosti městečka St. Malo, nám známého jako rodiště francouzského spisovatele Chateaubrianda. Blízký ostrůvek Mont St. Michel je za odlivu součástí pevniny. Za přílivu je od pevniny oddělen zálivem hlubokým 7 až 13 m. V kanadském Fundy Bay lze zaznamenat největší rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem na světě – až 21 m.